8. 8. 2009



Elevator straight into my skull
The escalator rises as it falls
I swear our chant is crashing in my mind
You can hold on but I wouldn't waste your time

Farewell my black balloon
Farewell my black balloon

I've stood in a thousand street scenes
Just around the corner from you
On the edge of a dream that you have
Has anybody ever told you it's not coming true

Farewell my black balloon
Farewell my black balloon, the weather had it's way with you
Farewell my black balloon, the weather had it's way with you
Farewell my black balloon

protože žádnej románek neskončil. možná. můžu psát?
včera jsem si na dva papírky napsala poznámky, prostě to, na co jsem myslela, zvláštním písmem, který se mi líbí, jde těžko přečíst, pak jsem si sedla do koupelny a něco vyfotila, rozcuchala si vlasy, natřela si záda smradlavou mastí se stoprocetně stoprocentním účinkem a nebrečela jsem. ani trochu a bylo mi dobře a nemohla jsem usnout, napsala jsem si na další papírek další poznámky, zhasla, dala nickovi pusy na dobrou noc, objala polštář, přemýšlela.. spíš nepřemýšlela a přece jenom usla a stejně to bude číst maximálně jeden člověk. nebo dva. nebo jeden dvakrát.
psala bych, kdyby bylo pro koho
fotila, kdyby mi někdo vytýkal nedostatky
chci se zlepšit. chci mít věčně na prstech barvy a malovat po kaktusech.. jo.. ty fleky už nejsou moc vidět. přece jenom je tempera bělejší než zed'
ještě 43 koníčci a bude stádo na zdi za mejma nohama
těšim se. z čehož vyplývá, že jdu dělat koníčky.